Synáček z Moravy studuje v Praze na univerzitě a dojdou mu peníze. Tak zatelefonuje domů:
„Táto, představ si, u nás na škole otevírají kurs, kde učí psy mluvit!"
„Tož, nekecé! A co to koštuje?" diví se otec.
„No, pošli Alíka a patnáct tisíc a já ho nechám zapsat," syn na to.
Peníze se psem dorazily a student je pár měsíců v pohodě. Po čase ale hotovost dojde, a tak tátovi volá znovu.
„Alík? Ten mele páté přes deváté, to už se nedá poslouchat,“ vypráví zvědavému otci, „ale představ si, že na fakultě otevírají kurs, kde učí psy číst!“
„Tož kurňa, když už mluví, tak ať i číst umí!“ furiantsky na to otec.
„Jasně, pošli pětadvacet táců a já ho přihlásím,“ odvětí syn.
Na konci školního roku nezbývá než odjet domů. Co se psem? Tak ho syn zastřelí. Doma se táta hned ptá:
„Tak kde ho máš?“
„Ále, představ si, dneska ráno si u snídaně čteme noviny. Říkám Alíkovi: Tak dneska jedem dom! On složí noviny a říká: To jsem zvědavej, jestli mě zas táta vezme s sebou, až půjde do lesa šukat Novákovou."
Táta zrudne a skočí klukovi do řeči:
„Doufám, žes ho zastřelil, hajzla jednoho prolhanýho!“
„Si piš, tato."

Pani učiteľka sa pýta žiakov aké majú domáce zvieratko. A Janko odpovedá:
-zamrznutú sliepku v mrazničke

Prváčikovia na základnej škole sa idú fotiť. Učiteľka poctivo učeše a upraví každé dieťa a autoritatívne detičkám pripomína:
„Tak deťúrence moje, dnes sa budeme fotiť. Pekne sa na fotke usmievajte, to bude taká pamiatka. A keď za dvadsať rokov vezmete tú fotku do ručičiek, pozriete sa na ňu, tak si poviete: "Tak toto je Janko, ten je dnes doktor a toto je Martinka, ta má už tri deti a peknú rodinku."
Deti sa začnú podpichovať a smiať a zo zadného radu sa ozve:
"A toto bola naša učiteľka a tá je už dnes mŕtva."

Móricko sa nenaučil a pani učiteľka sa mu chystá dať pätorku.- Pani učiteľka, nechcem vás strašiť, ale otec mi povedal, že ešte jedna päťka a niekto tu dostane do držky!

Malý Móricko vedel výborne maľovať. V škole namaľoval na zem medzi lavice myš. Pani učiteľka ju uvidela a strašne sa zľakla. Do žiackej knižky napísala: "Váš syn dostane dvojku z chovania, pretože namaľoval na zem myš a ja som sa jej zľakla". Otec odpísal: "Len mu tú dvojku dajte! V nedeľun amaľoval na sporák piču, ja som si spálil vtáka a náš dedko
hubu".

Ucitelka v Dunajskej Strede chce byt v novej triede oblubena a preto hned
na zaciatku skolskeho roka prezradi detom, ze je fanusikom DAC Dunajskej
Stredy .
Spyta sa, kto je este fanusikom DAC Dunajskej Stredy .
Vsetky deti zdvihnu ruky, len Jozko nie.
Spyta sa ho: "Ty si sa preco neprihlasil?"
"Lebo nie som fanusik DAC Dunajská Streda" odpovie Jozko.
"Ano, a komu teda fandis?"
"Ja fandim SLOVANU Bratislava a som na to hrdy" odpoveda Jozko.
"Slovanu? Paneboze dieta zlate, preco prave Slovan ?" vyzveda ucitelka.
"Tak lebo moj dedo bol slovanista, moj otec je slovanista, moja mama fandi
Slovanu. Tak aj ja som slovanista."
"Ale moj zlaty... "pokusa sa vysvetlovat ucitelka "...clovek predsa nemusi
vsetko opakovat po svojich rodicoch. Predstav si, ze tvoj dedo by bol
alkoholik pracujuci na JRD, babka traktoristka, tvoja matka by bola drogovo
zavisla prostitutka a otec drogovo zavisly autickar...
co by si robil potom??"
"Potom by som bol fanusik DAC Dunajská Streda ..."

V škole. Pani učiteľka sa pýta:
- Skadiaľ k nám prichádza elektrina?
- Z chlieva prosím. - hovorí Dežko.
- A to vieš skade? - opäť sa pýta pani učiteľka.
- No lebo včera, keď nám vypli elektrinu, ocko povedal: "Čo tam tie svine zase robia"?

ucitelka:-Jožko prečo tu mas machulu? Jožko: to mi urobil Ferko.Ferko:Ved ja som u vás nebol! Jožko: ale si mi telefonoval.

-"Janko, čo ste sa dnes v škole učili?"
-"O sexe."
-"A vedel si?"
-"Áno."
-"A čo si dostal?"
-"Facku!"

Ucitelka v skole vysvetluje srdce. tak ziaci srdce ma pravu komoru lavu komoru predsien ...Prihlasi sa dezko a vravi:"pani ucitelka srdce ma aj nohy, lebo jak som dneska isiel do skoly ta pod jednym oknom som pocul:Srdiecko zdvihni nozicky" :D